Právo na občanskou neposlušnost (resp. právo na odpor) upravuje také Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky - konkrétně článek 23 Listiny základních práv a svobod, v němž je zakotven občanský princip ochrany práv a svobod proti jejich porušování ze strany státní moci. Tento článek listiny ustanovuje, že občané se svých základních práv mohou dovolat přímo, pokud tato jsou bezprostředně ohrožena, a není možno se jich dovolat zákonnou cestou...
Prostředky občanské neposlušnosti mohou být například: účast (či naopak neúčast) na určitých shromážděních, vyjadřování (či nevyjadřování) se k určitým tématům, odmítnutí emigrace, odmítnutí amnestie (tedy trvání na řádném dokončení trestního řízení), odmítnutí pracovat (např. prostřednictvím stávky), paralyzování řízení lpěním na byrokratických detailech, zesměšňování různých symbolů, neuposlechnutí výzvy orgánu statní moci (např. policisty), provokativní (z pohledu autorit) chování či vyjádření neloajality...
Listina základních práv a svobod
Hlava druhá: Lidská práva a základní svobody
Oddíl druhý: Politická práva
Článek 23: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
